Exkurs do historie

Vznik ozbrojeného měšťanského sboru v Brně úzce souvisí s válečnými událostmi a vojenskou, respektive bezpečnostní situací habsburské monarchie ve druhé polovině devadesátých let 18. století. Ještě v první polovině 18. století stavěli brněnští měšťané ze svých řad dvě pěší setniny a jednu dělostřeleckou, v jejichž čele stáli konšelé; také další důstojníci, kteří sami vedli vojenský výcvik, pocházeli většinou z městské honorace.

Poslední významnější úlohu sehrála městská domobrana při pruské blokádě města na počátku roku 1742, kdy spolu s císařským vojskem hájily své město také obě měšťanské setniny i dělostřelci. Přes toto úspěšné vystoupení zrušila Marie Terezie o čtyři roky později městské vojsko a ponechala městským jednotkám pouze dekorativní roli. Definitivní tečku za dávnou slávou městské domobrany učinilo rozhodnutí císařovny z 26. srpna 1774, která měšťanský sbor zcela zrušila a přikázala prodat i městskou zbrojnici.

Brněnský magistrát 11. listopadu 1797 požádal o souhlas se založením sboru moravskoslezské gubernium a císař František II. vyhověl a dekretem z 22. února 1798 zřízení měšťanského sboru pěšího v Brně povolil.

Brněnský ozbrojený měšťanský a střelecký sbor se při svém vzniku sestával z jedné divize, tvořené dvěma setninami o celkovém počtu 119 mužů.

V následujícím roce 1799 se sbor rozšířil o třetí setninu — střeleckou, neboli ostrostřelecký sbor, v počtu pouhých 40 mužů, tvořenou členy střelecké společnosti. Ta byla podřízena přímo velení velitele sboru.

Při dvojí okupaci Brna francouzskými vojsky císaře Napoleona, nejprve od listopadu 1805 do počátku ledna 1806, po druhé pak od poloviny července do počátku listopadu 1809, po odchodu rakouské armády z města převzal měšťanský sbor její bezpečnostní roli a plnil všechny potřebné funkce při zajišťování klidu a pořádku ve městě.

Po skončení napoleonských válek v roce 1831 měl sbor 154 členů.

Revoluční události roku 1848 znamenaly pro sbor novou příležitost k významnějšímu uplatnění. Stal se totiž základem vznikající brněnské národní gardy a vytvořil její 1. prapor z celkových čtyř. Celkový stav sboru, to znamená první setniny národní gardy, činil 400 mužů a 33 hudebníků.

Ještě jednou, v létě roku 1866, mohl sbor znovu sehrát přece jen významnější úlohu. Po porážce rakouské armády u Sadové 3. července postupovali vítězní Prusové i na Moravu. Už dva dny po prohrané bitvě povolily úřady doplnění měšťanského ozbrojeného sboru, o další dva dny později, opět po odchodu vojenské posádky z města, převzali z rozhodnutí městské rady uniformovaní příslušníci sboru, doplňovaní v případě potřeby dalšími občany označenými bílou páskou, veškerou strážní službu ve městě. 

Roku 1898 oslavoval sbor své velké jubileum — 100 let svého trvání. Třídenní slavnosti probíhaly o svatodušních svátcích 28. - 30. května 1898

kpt. Radim Dufek
velitel BMSS

Současnost:

V současné době se Brněnský městský střelecký sbor (dále jen BMSS) skládá ze dvou částí:  

Vlastního BMSS, který se hlásí k tradici Brněnského měšťanského střeleckého sboru založeného roku 1798 a používá uniformy, který měl sbor okolo roku 1900. Vzhledem k převažující barvě uniformy se používá lidový název „zelení“.

 Druhou část tvoří 1. moravský pěší pluk „Kaiser“, který byl založen roku 1715. Novodobá historie se píše od roku 1977 pod názvem Granátnický prapor Brno. Pluk používá uniformy z doby napoleonských válek. Vzhledem k převažující barvě uniformy se používá lidový název „bílí“.

HISTORIE

BMSS (zelení)

Roku 1798 byl v Brně založen Brněnský měšťanský střelecký sbor. Občané Brna jej tehdy založili k ochraně svého města před nepřítelem z venčí s odkazem na své hrdinné předky, kteří ubránili město proti Švédům roku 1645. Sbor se v průběhu staletí proslavil a byl také vyznamenán nejen za strážní službu v době obsazení města Francouzy roku 1805 a 1809, ale i při obsazení města Prusy roku 1866. Jeho členové stáli vždy čestnou stráž při návštěvách města panovníky a čestnými hosty. Proslul také pořádáním střeleckých soutěží, tanečních plesů a charitativní činnosti. V roce 1904 měla tato jednotka celkem 353 členů a příznivců, včetně hudební kapely. Ve své době patřil k významným městským spolkům nejen v Brně, ale i v Rakousku – Uhersku. Tradice sboru zanikla počátkem druhé světové války.

Roku 1993 se členové Československé společnosti vojenské historie Brno rozhodli k 750. výročí udělení městských práv Brnu obnovit slávu tohoto Sboru. Založení jednotky se podařilo za pomocí Statutárního města Brna a Muzea města Brna. V Muzea města Brna se dochoval originál uniformy tehdejšího sboru. Dnešní uniforma BMSS je tedy věrnou kopií uniformy z konce 19. století. Při opětovném založení jednotky byl brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem vysvěcen prapor BMSS a kmotrou se dle dobové tradice stala paní Bettina Lobkowicz z Mělníka. Jeho kmotrem se stal tehdejší primátor města Brna. Od té doby slouží BMSS městu Brnu jako čestná jednotka při vítání státních návštěv a hostů. Největší událostí bylo přivítání britské panovnice Alžběty II. v roce 1996. Kromě pořádání střeleckých soutěží je zapojen do pořádání městských oslav. V Brně se členové sboru podíleli na opravě nejstarší části vojenského hřbitova v areálu Ústředního hřbitova, kde se každoročně koná na Den veteránů (11. 11.) vzpomínková mše za padlé a zemřelé. BMSS je aktivní i v zahraničí, kde se prezentuje při různých výročích měst a při střeleckých slavnostech. K uctění padlých Čechů a Moravanů v zahraničí odhalil BMSS několik bronzových desek se znakem České republiky, města Brna i BMSS a s textem připomínajícím padlé. Například se tak stalo v roce 1996 v severní Itálii k připomenutí bitvy u Solferina (1859), kde padlo mnoho příslušníků brněnských vojenských jednotek. Padlé z 1. světové války připomínají obdobné desky v místech sočského bojiště, které se dnes nachází na pomezí Itálie a Slovinska. Na italské straně je pamětní deska umístěna v lokalitě Redipuglia – Polazzo u města Gorizzia (2001). Ve Slovinsku se nachází pamětní deska na hoře Mengore nedaleko města Tolmin (2002). Zatím poslední deska byla odhalena na italském bojišti na hoře Monte Grappa (2003). Zde na samém konci 1. světové války probíhaly tvrdé boje mezi rakousko-uherskou armádou a italskou armádou, v jejichž řadách bojovali kromě jiných spojenců Dohody i českoslovenští legionáři.

 K 200. výročí založení BMSS byla vydána publikace „Sborník k 200. výročí založení Brněnského měšťanského střeleckého sboru“ pojednávající o historii a současnosti jednotky.

(ukázka uniformy "Zelení")                     

1. moravský pěší pluk „Kaiser“, granátnický prapor Brno (bílí)

Pluk byl založen v roce 1715 kurfiřtem trevírským a biskupem osnabrückým, Karlem Ignácem vévodou Lotrinským a z počátku nesl název Alt-Lothringen. Již roku 1716 byl pluk pod velením prince Evžena Savojského nasazen v bojích proti Turkům u Petrovaradina a v následujícím roce u Bělehradu. V letech 1730-35 působil v Itálii a v letech 1737-39 bojoval opět proti Turkům na území dnešního Srbska. V průběhu války o dědictví rakouské a také v následující sedmileté válce se pluk zúčastnil celé řady bitev – u Mollowitz (1741), u Chotusic poblíž Čáslavi a při obléhání Prahy (1742), u Simbachu a u Landau (1743), u Telčic (1744), u Svárova – Trutnova a u Hohenfriedbergu ve Slezsku (1745), u Lovosic (1756), a v letech následujících u Štěrbohol, Vratislavi, Kolína, Olomouce a Torgau.

    (ukázka uniformy "Bílí")